Výstava Liquid Tension je pokračováním stejnojmenného projektu, který byl poprvé uveden v Soulu. Pražská instalace navazuje na původní koncept a dále jej rozvíjí v dialogu dvou kulturních perspektiv – české a korejské.

Galerie Rudolfinum v Praze uvádí výstavu Sahej Rahal: Beyond the City of Time, která představuje dílo indického umělce Saheje Rahala. Projekt zkoumá vztahy mezi tradičními mytologiemi, technologiemi a představami o čase a realitě prostřednictvím široké škály médií.

Národní technické muzeum otevřelo výstavu „Enigma a jiné tajné projekty“. Základem prezentace je putovní výstava Slovenského technického múzea, která přibližuje příběh Enigmy i historii kryptologie.

All Things Digesting (Vše co zažíváme) uměleckého dua Sikau/Pubalova pojímá výstavu jako prostor pro interakci (playground) zaměřený na lidské smysly – zrak, čich, sluch a především hmat.

All Things Digesting (Vše co zažíváme) uměleckého dua Sikau/Pubalova pojímá výstavu jako prostor pro interakci (playground) zaměřený na lidské smysly – zrak, čich, sluch a především hmat.

První výstava cyklu Japonská architektura 20. století představí výběr výjimečných modernistických rezidenčních staveb z meziválečného období a ukáže jejich osobitou syntézu japonské tradice a západních vlivů.

Výstavní projekt Madonna mia představuje tvorbu Jindry Vikové v širším kulturním a historickém kontextu a zdůrazňuje její dlouhodobý zájem o témata ženské identity, mateřství a emocionální zkušenosti.

Museum Kampa zve na výstavu souboru děl dvou autorů: Valerian Karoušek, Jiří Novák s názvem Nitro země, křídla, dálky.

Světová výstava Titanic, kterou po celém světě navštívily miliony návštěvníků, bude k vidění v Praze v Letňanech. Představuje autentické prostory legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.

Národní technické muzeum v Praze zve od 7. listopadu 2025 do 30. května 2026 na výstavu Böhmerland nebo Čechie. Nejdelší motocykl na světě.

Bílkova vila představí 2. 7. 2024 – 1. 6. 2026 ideově sochařský projekt Cesta, ve kterém mladý umělec František Bílek reagoval na inspiraci a zkušenosti ze svého studijního pobytu v Paříži z počátku devadesátých let. Projekt patří k nejzajímavějším konceptům Bílkovy rané mystické tvorby.

Výstava v Doxu věnovaná Geislerově celoživotní tvorbě jej představí dosud v nejucelenější podobě – od jeho expresivních kaligrafií, které psal spontánně během volných chvil mezi prací, přes fotografické více-expozice z Japonska 80. let, až po monumentální zápis buddhistické Sútry srdce.