Ačkoliv je Dalimilova kronika známa především jako první česky psaná kronika, fragment, který uvidíte na výstavě, pochází z její latinské verze. V rámci výstavy k devítisetletému výročí od smrti kronikáře Kosmy je vystaven jako exponát měsíce – tzv. pařížský zlomek Dalimilovy kroniky.

Takzvaný pařížský zlomek v Klementinu je jediným známým latinským fragmentem iluminované kroniky tak řečeného Dalimila. Byl vytvořen v Bologni ve třicátých letech 14. století. Národní knihovna získala 12 listů latinského překladu Dalimilovy kroniky před lety v aukci. Zlomek je uložen v archivu knihovny, takže ho nemá veřejnost možnost běžně vidět. Dalimil byl na počátku druhého desetiletí 14. století prvním z autorů, který se po téměř dvou stech letech jako první po Kosmovi pokusil opět komplexně uchopit a zpracovat látku českých dějin, a to včetně nejstaršího období. Osobu kronikáře staročeské veršované kroniky, nejstarší česky psané kroniky vůbec, nelze na základě současné znalosti dochovaných pramenů určit; víme o něm, že vynikal mimořádným vzděláním, byl dobře obeznámený s prostředím i politickou situací a také s prostředím a myšlením české šlechty, jejíž roli pro české dějiny ve svém textu vyzdvihuje. Známy jsou rovněž jeho výpady proti Němcům a nacionální pročeské pojetí. Dalimilova kronika tak zdaleka není jen doplněním staršího Kosmova textu, ale představuje zcela novou koncepci výkladu. Před objevem a zakoupením bohatě iluminovaného pařížského zlomku v roce 2005, jehož uměleckou kopii zde vystavujeme, jsme znali pouze dobový německý překlad staročeského veršovaného textu. Existence latinského překladu byla tedy velkým překvapením, protože text kroniky byl určen především těm společenským vrstvám (šlechta, měšťané), jejichž příslušníci latinsky neuměli. Na základě tohoto faktu, jakož i díky závěrům z kodikologické a především uměleckohistorických analýz relativně drobného rukopisu, se jako přesvědčivá ukazuje teorie, že rukopis byl zhotoven pro mladého budoucího panovníka Karla IV., který jej dostal darem při svém italském tažení v první polovině 30. let 14. století.   Zajímavosti o pařížském zlomku Význam rukopisu tkví především v tom, že o existenci latinského překladu kroniky neměl nikdo až do roku 2005 ani tušení. Navíc je bohatě iluminovaný. Jedná se o nejrozsáhlejší cyklus týkající se českých dějin z rané středověké doby, a zajímavé je, že jsou viděny očima italského malíře. První česky psaná kronika, nazvaná později Dalimilova, vznikla v letech 1310-1314. Takzvaný pařížský zlomek představuje rukopis latinského překladu této kroniky, který byl vytvořen mezi lety 1331 a 1333 v Itálii. O zhotovení rukopisu v Itálii svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají stylu dílen v Bologni. Překlad Dalimilovy kroniky může souviset s mladým Karlem IV., který tehdy pobýval v Itálii. Víme, že ho navštívilo poselstvo české šlechty a že mu přineslo dary. Toto mohl být jeden z nich. AI Shrnutí: Výstava Dalimilovy kroniky v Klementinu a její význam Projděte si unikátní pařížský zlomek Dalimilovy kroniky, bohatě iluminovaný artefakt spojený s Karlem IV., vystaven v Klementinu. Co je Dalimilova kronika? Dalimilova kronika je první česky psaná kronika, známá zejména svou verzí psanou latinsky. Co je pařížský zlomek? Pařížský zlomek je jediný známý latinský fragment iluminované Dalimilovy kroniky, vytvořený ve 30. letech 14. století v Bologni. Proč je pařížský zlomek vystaven v Klementinu? Pařížský zlomek je vystaven jako exponát měsíce v Klementinu, při příležitosti devítisetletého výročí od smrti kronikáře Kosmy. Jaký je význam pařížského zlomku? Pařížský zlomek je bohatě iluminovaný a byl to velké překvapení, když byl objeven, protože předtím nebylo o jeho existenci známo. Co se zjistilo o pařížském zlomku po kodikologických analýzách? Z analýz vyplynulo, že rukopis mohl být zhotoven pro mladého budoucího panovníka Karla IV. ve stylu dílen v Bologni. Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.

• Křižovnická 190, 110 00 Praha 1
• +420 606 100 293
• mrehorova@dreyer.cz
• http://www.klementinum.com