Featured Nav Image 1

Dvě stě let stará fotografická technika kyanotypie přináší do tvorby malíře Jakuba Sýkory novou linku, kde obraz vzniká světlem a časem. Spolu s jeho geometrickou malbou otevírá novou rovinu abstrakce.

Téměř dvousetletá technika kyanotypie znamená nový směr v tvorbě českého abstraktního malíře Jakuba Sýkory. Výstava uvádí jeho nové akrylové malby — rozvíjené skrze modulární geometrie a měřené prostorové posuny — v dialogu s experimentálními kyanotypiemi na skle a plátně. Zatímco malby organizují své plochy skrze promyšlené strukturální rozhodnutí, kyanotypie pracují s materiálními podmínkami, v nichž variace expozice, času, povrchu a hrany určují podobu obrazu. Sklo navíc přináší specifickou optickou modulaci, čímž vytváří paralelní linii, nikoli variaci téhož postupu.Během více než dvaceti let rozvinul Sýkora precizní vizuální jazyk založený na geometrii, rytmu a redukci. Představená díla posouvají tento záměr směrem k materiálním a chemickým podmínkám a zkoumají, jak obrazy vznikají, když se na jejich utváření podílejí síly přesahující čistě záměrnou kompozici. Jaké formy mohou vzniknout, když se logika záměru setká s dynamickými vlastnostmi samotné materie?Soubor maleb a kyanotypií společně nahlíží abstrakci jako oblast, v níž se promyšlené uspořádání a kontingentní procesy podílejí na vzniku Sýkorových vizuálních struktur.Jakub Sýkora (*1984, Rakovník) absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Jiřího Sopka v roce 2012. Je laureátem Ceny Jana Zrzavého (2013) a finalistou Ceny kritiky (2014). Jeho práce jsou zastoupeny ve veřejných i soukromých sbírkách v České republice i v zahraničí.